Helicobacter pylori dokáže vyvolat nebezpečné změny a vředy, které předcházejí rakovině. Naštěstí, infekce se dá rychle odhalit dechovým testem a za sedm dní zlikvidovat antibiotiky. Mladí lidé budou mít dokonce preventivní test zdarma a riziko vzniku vředů mohou mnohonásobně snížit.
V přechodném ročním období se mění obsah agresivních kyselin v žaludku. Helicobacter pylori má tak lepší podmínky, proto míváme na jaře a na podzim o třicet až čtyřicet procent pacientů více než jindy. Zkušený gastroenterolog zároveň vyvrací fámu, že helikobakter z útrob už nedostanete. Rozhodně to není pravda. Až osmdesáti procentům pacientů bakterii zničíme poměrně pohodlně za sedm dní. Dostanou lék na snížení tvorby žaludeční kyseliny, která nestvůře pomáhá přežít, a dva druhy antibiotik. Po týdnu je drtivá většina lidí v pořádku. Jen asi dvacet procent nemocných potřebuje přeléčit znovu. Pět až šest procent pacientů potřebuje i třetí léčbu, při níž podáváme čtyřkombinaci antibiotik a jen dvě-tři procenta napadených se helikobaktera zcela zbavit nedokáží. Je to buď tím, že se jim do žaludku dostal mimořádně odolný kmen, nebo mají imunitní systém, který si s tímto druhem škůdce neumí poradit. V každém případě se jim však sníží počet kolonií bakterie. To, že helikobaktera lze za pár dní zničit antibiotiky, dokázali před pár lety mikrobiolog Barry Marshall a patolog Robin Warren. Zjistili, že patogenní mikroorganismus po určitém čase vyvolává vznik žaludečních vředů, o nichž se dosud věřilo, že vznikají jen ze stresu a špatné stravy. Barry Marshall si možnosti léčby odvážně vyzkoušel sám na sobě. Namíchal si nápoj s kulturou helikobaktera, a když mu za několik dní vypukla gastritida, naordinoval si antibiotika a vyléčil se. S kolegou Warrenem dostali za svůj objev v roce 2005 Nobelovu cenu za medicínu.
Podcenit sílu mikroorganismu by odvážlivce mohlo vyjít řádně draho. Helicobacter pylori je patogenní bakterie, to znamená, že dříve či později způsobí zánět žaludeční sliznice. Akutní gastritida vás k lékaři dožene rychle, ale chronický zánět nemusí. Někteří lidé se s ním dlouho trápí, myslíce si, že mají jen těžší trávení. A to je velká chyba, protože v žaludku může začít proces zhoubných změn, končící rakovinou. Nejvyšší riziko, že se chronická gastritida zvrhne na rakovinu, mají mladí lidé do třiceti let. Právě proto jsme zavedli pro devatenácti až dvacetileté preventivní dechový test. Ti, co ho budou mít pozitivní, helikobaktera přeléčíme, aby jim do třicítky nemohl nadělat špatně. Detekce nebezpečné bakterie testováním dechu je velmi přesná metoda, kterou původně využíval Americký úřad pro vesmír a letectví NASA. Jde o počítání radioaktivních atomů uhlíku C13 před a po podání zkoušené látky s močovinou. Člověk nejprve vydechne z plic do zkumavky. Pak mu alespoň ve 2dl sklenici džusu dáme vypít zkoušenou látku, která se díky tekutině rozlije po celém žaludku. Po chvíli pacient foukne svůj dech do další zkumavky. Vzorky zpracuje analyzátor, který atomy C13 označkuje. Tento test je jednoduchý, praktický a nejspolehlivější ze všech dostupných, má přesnost kolem devadesáti devíti procent. Kromě dechového testu, jehož starší, ale stále běžně používaná forma má místo zkumavek sáčky, se přítomnost helikobaktera dá určit i rozborem krve a stolice. Ve vzorcích krve se stanoví protilátky, ale ty se najdou i po infekci, takže krevní test má o něco menší spolehlivost, asi sedmdesát až osmdesát procent. Trochu přesněji lze stanovit protilátky ze stolice, ale dechový test je jednoznačně nejlepší. Nejnovější zkumavková forma je velmi efektivní, za den můžeme vyšetřit až čtyři sta lidí. Mladí by měli využít možnosti dát se preventivně a bezplatně otestovat. Helicobacterem pylori se v současnosti nakazí přibližně každý třetí a kdyby se lidé neléčili, jednomu či dvěma procentům pacientů by bakterie vyprovokovala rakovinu. Kdo si na prevenci vzpomene až po dvacítce, bude už za testy muset platit. Pacientům po čtyřicítce a všem, kterým zjistí infekci však třeba udělat endoskopické vyšetření. Nepopulární sonda je totiž jediný prostředek, který odhalí maligní, tedy zhoubné změny. Přes sondu ze sliznice odebereme vzorky a můžeme udělat kompletní histologické vyšetření. Pokud je tam předrakovinný stav, hned to zjistíme. Většina těžších zánětlivých nebo jiných vážných změn se totiž začíná ve vyšším středním věku. Endoskop zavede lékař vždy až do dvanáctníku, takže prohlédne celý jícen, žaludek i dvanáctník. I s odběrem vzorku trvá celý proces pouze několik minut. Přesto na zjištění, zda jste infikováni helikobakterem, je dechový test lepší než sonda. Proč? Vzorek sliznice odebereme z jednoho místa v žaludku. Ale kolonie bakterií nemusí být úplně všude. Pokud se náhodou trefíte na kousek stěny, kde nejsou, vzorek je negativní, přestože pacient je nakažený. Samozřejmě, takové výsledky jsou ojedinělé, ale spolehlivost endoskopického vyšetření oficiálně uvádíme jako devadesátiprocentní, zatímco u dechového testu je, jak jsme zmínili, vyšší.
Nebezpečný mikroorganismus má jedovatější i méně škodlivé kmeny. S těmi nejtoxičtějšími má lidská imunita, podpořena léky, nelehkou práci, s méně agresivním kmenem v žaludku můžete žít bez problémů, pokud máte dobrou obranyschopnost. Jsou dokonce lidé, kteří se helikobakteru ubrání. Pokud se i někde nakazí, jejich imunita ho zabije. Tvrzení, že helicobacter pylori patří mezi takzvané nemoci špinavých rukou, tedy není zcela přesné. Platí spíše v komunitách, které nemají správné hygienické návyky. Schopnost poradit si s tímto škůdcem je do jisté míry ovlivněna i individuálními poměry v žaludku, závisí na tom, kolik máte kyseliny. Když se jí tvoří mnoho, bakterie má větší šance, protože kyselé prostředí jí vyhovuje. Stejně není pravda ani to, že helikobaktera má skoro každý a neví o tom. Není to bakterie běžně žijící v těle člověka, je to cizí mikroorganismus, který získáte zvenčí. A ještě jednu fámu vyvraťme. Potvůrka se nedá zlikvidovat stravou. Určitě je dobré, abyste během léčby nejedli potraviny, které vyvolávají zvýšenou tvorbu kyseliny, jako jsou uzeniny, příliš pikantní či kořeněná jídla. Pomůžete si i tím, že zároveň s antibiotiky budete jíst i probiotika. Ale po vyléčení můžete jíst normálně. Kdo má obavy, že by mohl být mezi oběťmi mikroorganismu, ať se nezdráhá navštívit odborníka. Dvacetileté výsledky velkých studií, prováděných v USA i v Evropě, jsou jednoznačné: po přeléčení infekce helicobacterem pylori klesá riziko vzniku vředů žaludku pětinásobně, vředů dvanáctníku až patnáctinásobně a riziko, že jednou budete krvácet z vředů v horní části trávicí trubice, je menší až dvacetinásobně ! A to už stojí za to.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.