Chřipka - příznaky, průběh onemocnění a léčba

S příchodem chladného a deštivého počasí přichází i onemocnění pro tuto roční dobu typické a sice chřipka. Samotnému onemocnění předchází oslabení imunity, které dává volný průchod chřipkovým virů. 

Chřipku vyvolává virus, který známe ve třech základních typech: A, B, C
První dva typy jsou příčinou velkých epidemií, typ C je příčinou vzácných onemocnění horních cest dýchacích. Trvalým rezervoárem viru jsou pravděpodobně ptáci, především z Asie a Dálného východu. Vlivem změn ve struktuře viru se tento virus dostane do lidské populace, která nemá ochranné protilátky, a pak se začne šířit. Postupuje většinou od východu na západ. V posledních letech se však vlivem velkého rozvoje letecké dopravy setkáváme s velmi komplikovanými modely chřipky (za několik hodin může infikovaný člověk přenést nemoc z jedné strany zeměkoule na druhý). Zdrojem infekce v našich podmínkách je nemocný člověk, od kterého se kapénkovou infekcí při kýchání a smrkání šíří velmi rychle na další lidi. Tento virus poškozuje především výstelku dýchacích cest, čímž způsobuje poruchu očistných mechanismů a zároveň otevírá bránu pro vstup druhotných bakteriálních infekcí. Současně se ale virus šíří v celém organismu a může postihnout přímo svaly včetně srdečního svalu nebo dalších orgánů.

Příznaky chřipky
Chřipka většinou nastupuje velmi rychle, často je pacient schopen přesně říci, kdy propukla. Většinou se první příznaky objeví jeden až dva-tři dny po nákaze. Patří mezi ně: horečka (zimnice), kašel, bolesti svalů, hlavy, zad a kloubů, škrábání v krku, únava a celková nevůle a slabost. Někdy se může na začátku chřipkového onemocnění objevit i žaludeční nevolnost, zvracení, průjmy, nechutenství, zarudnutí pokožky a očí. Do 48 hodin od prvních příznaků nastupuje suchý, dráždivý kašel a rýma, bolest za hrudní kostí, bolesti hrudníku. POZOR! Při běžném průběhu chřipky se horečka objevuje ve dvou cyklech. Nejprve je jeden až dva dny vysoká, pak jeden den ustupuje a opět se na jeden nebo dva dny zvýší. Proto nepovažujte stav, kdy je teplota v normě, za vyléčení a počkejte, než bude dítě několik dní bez teploty a bude se cítit dobře.

Průběh onemocnění
Chřipkový virus napadá a ničí sliznici nosu a sliznici dýchacích cest (průdušnice a průdušky). Proniká ochrannou bariérou lymfatických uzlin a vyvolává celkovou bouřlivou imunitní obrannou reakci organismu. Ta se projevuje především horečkou, zimnicí, bolestmi svalů a únavou. Bez virologického vyšetření je obtížné zjistit, zda jde o chřipku, nebo o jiné podobné virové onemocnění. Určující pro diagnostiku chřipkového onemocnění je prudký nástup vysoké horečky (až 40 ° C). Při nekomplikovaném průběhu ustoupí příznaky do sedm až deset dní, někdy může přetrvávat zvýšená únavnost. Průběh onemocnění však často závisí i na věku pacienta (těžší průběh bývá u kojenců a malých dětí, stejně jako u seniorů), stavu obranyschopnosti organismu, přítomnosti chronických onemocnění (zejména srdečně-cévního systému), virulenci původce onemocnění, při masivní infekci je průběh samozřejmě těžší i u jinak zdravých jedinců.

Možné komplikace
Komplikace postihují především kojence, staré lidi a osoby s chronickým onemocněním. Mohou být primárně, tj vyvolané samotným virem (primární virový zápal plic, postižení srdce, svalů, CNS a dalších orgánů), nebo vznikají sekundární přidruženou bakteriální infekcí (sekundární bakteriální zánět plic, zánět průdušek).
Na primární bakteriální infekci upozorní přetrvávání příznaků (horečka nebo zvýšená teplota a suchý kašel trvající déle než týden).
Na sekundární bakteriální infekci poukazuje:
návrat horečky po třech až čtyřech dnech s normální teplotou,
zhoršení kašle a jeho přeměna ze suchého na vlhký,
změna hlenu v nose (z čirého na hustý hlen žlutý až žlutozelený),
tvorba hnisu v očích,
zrychlené dýchání,
bolesti uší,
celková slabost po několika dnech, kdy se už stav začal zlepšovat

Domácí léčba: ovoce + čaj
Léčba je v nekomplikovaných případech symptomatická:
odpočinek na lůžku během vysoké teploty;
léky na snížení teploty - u dětí do 10 let s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Horečka je přirozenou obrannou reakcí organismu, a proto by se do výšky 38 - 38,5 ° C neměla uměle snižovat, vždy však záleží na celkovém stavu pacienta. Pokud kojencům nebo dětem do tří let včas nesnížíte horečku, mohou u něj vzniknout křeče z horečky a jeho zdravotní stav se může velmi rychle kriticky zhoršit. Vždy podávejte malým dětem léky proti horečce zejména před spánkem v noci, kdy nemusíte mít stav dítěte trvalo delší dobu pod kontrolou a teplota může rychle stoupat i k hodnotám 40 ° C a více;
podávání lehkých jídel (hodně ovoce a zeleniny), děti ale k jídlu při horečce nenuťte;
zajistěte však velké množství tekutin, zejména ředěných čerstvých ovocných šťáv;
dostatečné zvlhčování vzduchu v místnosti;
izolace od ostatních členů rodiny, pokud je to možné, zejména dětí a starších lidí. Postižená osoba je tři až čtyři dny po objevení se prvních příznaků onemocnění zdrojem nákazy pro své okolí;
potravinové doplňky: vysoké dávky vitaminu C (zejména v čerstvém ovoci).

Lékařská léčba
Léčbu můžeme zaměřit na léčení jednotlivých symptomů (příznaků), jako je horečka, bolest hlavy a svalů (jednosložkové přípravky), nebo k léčbě několika symptomů (kombinované přípravky), které navíc pomáhají zmírnit jednotlivé příznaky (ucpaný nos, bolest v krku).
Lékař vám může předepsat nebo doporučit:
- Antipyretika - na snížení teploty
- Analgetika - při bolesti svalů a kloubů
- Mukolytika - na uvolnění hlenů a zlepšení odkašlávání a rýmy
- Antitusika - k tlumení dráždivého kašle
- Specifická léčba antivirotiky může zkrátit onemocnění (pouze v případě chřipky A), ale může mít v 5% nežádoucí účinky. Antibiotika nejsou účinným lékem na virová onemocnění, lékaři by je měli volit pouze v případě bakteriálních komplikací.

Zjistit, zda jde o virózu, chřipku nebo bakteriální příčinu nemoci, se dá během několika minut vyšetřením tzv. CRP (C - reaktivní protein)
Toto vyšetření je dnes již běžně dostupné v mnoha ordinacích praktických i dětských lékařů. V případě chřipky je antibiotická léčba indikována pouze ve výjimečných případech, zejména u lidí s velmi oslabenou imunitou a s vážným chronickým onemocněním (např. cukrovka, srdeční onemocnění, onkologická onemocnění a pod.), Při kterých hrozí komplikace.

Co se týká prevence,
můžeme doporučit zdravou životosprávu a dostatečný přísun vitamínů a živin, zejména v přirozené formě (hlavně vitamin C a B).

Chřipka, nebo jen nachlazení?
Velmi často si mýlíme chřipku s nachlazením (akutní infekční rýma). A přitom jsou to dvě odlišné virové onemocnění - nejen co se týče původce onemocnění, ale i samotného průběhu onemocnění. Podle čeho je lze rozlišit? Chřipka má velmi rychlý začátek. Pokud se z plného zdraví dostaví vysoká teplota spojená s třesavkou nebo zimnicí, jde s 80% pravděpodobností o chřipku. Nápadná je celková únava, bolesti svalů, končetin a hlavy. Obtíže v oblasti horních cest dýchacích (suchý kašel, někdy rýma, bolest v krku) se objeví později, přibližně za dva dny. Naopak nachlazení začíná pozvolna. Pokud se nejprve dostaví příznaky napadení nosní sliznice (kýchání, sekrece) a zvýšení teploty s kašlem se objeví až později (do 48 hodin), jde pravděpodobně o nachlazení.

Podpůrná bylinková léčba při chřipce
(Pro děti starší dvou let a pro dospělé)
Aromaterapie
Do koupele přidejte několik kapek eukalyptového, levandulového, mátového nebo čajovníkového éterického oleje. Ředěný čajovníkový (tea tree) éterický olej můžete vtírat do dlaní, šíje a slabin - zmírňuje příznaky. Levandulový éterický olej můžete vtírat do spánků, protože zmírňuje bolesti hlavy a pomůže usnout.
Fytoterapie
Řepíkový a šalvějový čaj (je možné jej použít ke kloktání), cibulový odvar (uvolní vykašlávání), čaj z kombuchy, řebříčku, bezového květu nebo mátový čaj, echinacea. 

První záznam popsané epidemie chřipky se datuje od roku 1173 - 1174,
ale důvěryhodnější údaje o pandemii chřipky je možné datovat do 18. a 19. století. V letech 1729 až 1733 zachvátila Evropu, Severní a Jižní Ameriku a Rusko chřipková pandemie. Další proběhly v letech 1761 - 1762 a 1781 - 1782, kdy pocházel virus chřipky z Ruska a Číny a epidemie se postupně rozšířila do Evropy, Indie a do Severní Ameriky. Všechny země světa zachvátila pandemie v letech 1889 - 1891. Virus opět pocházel z Ruska. K menší pandemii přišlo v roce 1900, ale o osmnáct let později (1918 - 1920) zachvátila chřipka celý svět a vyžádala si 20 - 40 milionů obětí. Tento virus pocházel pravděpodobně z USA a Číny. Další menší pandemie nastaly v letech 1946 - 1947, později následovaly tři rozsáhlé pandemie. V letech 1957 - 58 pocházel virus z Číny, stejně tak i v letech 1968 - 1969, a v letech 1977 - 1978, kdy virus pocházel z Číny a Ruska. Ani jedna z těchto pandemií však neměla zkázonosný účinek jako pandemie v letech 1918 - 1920 V době pandemie v letech 1957 - 1958 zemřelo asi 700 tisíc lidí a v letech 1968 - 1969 asi 300 tisíc lidí. Celkově existuje dokumentace o 10 pandemiích za posledních 400 let a dvě informace o pravděpodobnosti pandemie v letech 1799 - 1802 a 1847 - 1848. V jedenácti pandemiích pocházel virus chřipky z Číny a z asijské části Ruska.