Efekt aktivního odpočinku závisí především na velikosti absolvovaného tréninkového zatížení. Největší regenerační účinek lze dosáhnout při uplatnění přiměřené pohybové aktivity. Pokud se na aktivní odpočinek využívají intenzivní, náročná nebo koordinačně složitá cvičení, efekt bude minimální nebo žádný. Efekt aktivního odpočinku závisí na dostatečné úrovni trénovanosti. Experimentálně se dokázalo, že největšího efektu se dosáhne tehdy, když se střídá práce svalů agonistů a antagonistů. Malé doplňující zatížení unavených svalů během regenerace působí velmi příznivě na obnovu výkonnosti.
Existuje určitá souvislost mezi efektivním odpočinkem a individuálními zvláštnostmi trénovanosti sportovce. V souvislosti s individuálním průběhem rozvoje únavy může být efekt aktivního odpočinku u jednotlivých sportovců odlišný. Pokud únava narůstá postupně, vliv aktivního odpočinku je větší, než při prudkém nárůstu únavy. Efekt aktivního odpočinku závisí na stupni únavy. Bylo prokázáno, že při narůstající únavě má optimální regenerační účinek menší zatížení během aktivního odpočinku, tedy při velké únavě se zvyšuje regenerační účinek málo náročných forem aktivního odpočinku.
Věk je důležitý faktor, určující zvláštnosti účinku aktivního odpočinku. Při opakované svalové práci, vyvolávající lokální únavu, se věkové zvláštnosti projevují v tom, že aktivní odpočinek dospělých sportovců má o něco větší efekt, než aktivní odpočinek mládeže.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.