Jak je to s během a dýcháním? Část II.
S obnovením dýchání se všechny životní funkce obvykle rychle normalizují. Také dlouhotrvající zadržování zesiluje nepříjemné subjektivní pocity a u netrénovaného člověka vede k narušení důležitých životních funkcí organismu. Přirozeně, ne každé zadržení dechu je škodlivé. Naopak, někdy může být i užitečné. Délka zadržení dechu závisí na vitální kapacitě plic, intenzitě tkáňového dýchání, schopnosti člověka snášet nedostatek kyslíku a jiných faktorech.
Trénink
V řadě případů lze zadržení dechu postupně trénovat, pokud je to z určitých důvodů nutné. Za příklad slouží systém dýchacích cvičení jogínů a speciálně vybraných ásan spojených se zadržením dechu, které někteří odborníci doporučují využít při léčení defektů dýchacího a srdečně-cévního systému, jakož i jiných chorob. Bohužel, popularizátoři cvičení jogínů často tento systém přeceňují a předkládají ho jako výjimečný prostředek působení na organismus.
Nejúčelnější
Vraťme se však znovu k otázce dýchání při běhu. Za nejúčelnější považujeme dýchání přes nos a ústa současně. Aby dýchání přes ústa za chladného počasí nemělo nepříznivé následky, musíme zachovat určitá pravidla, která jsou doporučená z lékařského hlediska (otužování hrdla, polykací pohyby a pod.).
