Existovaly striktní plány kontrol a navíc čtyři roky byla u nás povinná certifikace potravinářských a zemědělských produktů. Podnikatelé se velmi netěšili, protože to pro ně znamenalo finanční náklady. Vědomí, že výrobci a importéři mají nad sebou nekompromisní státní kontrolu, vedlo k tomu, že byli ostražitější a dávali si mnohem větší pozor na kvalitu produktů, které vyráběli nebo dováželi. Tyto roky byly
absolutně bezpečné, nepamatuji si, že by propukl nějaký skandál související s potravinářskými a zemědělskými produkty. Po zrušení certifikace se změnily kompetence, přešli jsme na evropskou legislativu.
Naše normy v minulosti byly exaktnější. Mnohé partnerské organizace v Evropě nám to vyčítaly, protože se chtěly dostat na náš trh a neměly možnost. Velmi jsem si v těch dobách pochvaloval spolupráci s Národním ústavem hygieny a epidemiologie, protože jeho odborníci zohledňovali při sestavování norem a limitů na kvalitu potravin a zemědělských produktů ekologickou situaci země, vliv stresu, návyky obyvatelstva a další kritéria. Když se všechno dalo dohromady, vyšlo z toho, že jsme se výrazně starali o bezpečnost zdraví
obyvatelstva. Ekologie byla u nás ve srovnání s úrovní západních zemí na nízké úrovni, vliv stresů také velmi negativně ovlivnil zdraví. Limity jednotlivých látek v potravinách byly velmi přísné, aby se v nich nenahromadilo příliš mnoho negativních faktorů a aby se následně neprojevil ve vysoké míře nárůst srdečně-cévních a onkologických onemocnění. Přísné normy byly výbornou prevencí. Evropská unie vydala v roce 1999 Bílou knihu o potravinách, kde se mimo jiné uvedl požadavek, aby byla úřední kontrola nezávislá. Takový liberální postoj byl z hlediska zajištění kvality vážnou chybou. Mnozí jsou přesvědčeni, že potraviny kdysi bývaly i chutnější. Určitě ano, protože volný pohyb zboží nelze omezit, dostaly se k nám na trh i výrobky, které obsahují dost syntetických barviv, sladidel, různých náhrad a esencí. Výrobci se nehrnou do komodit na bázi přírodních produktů, protože jejich cena je nesrovnatelně vyšší. Sladidla a náhrady je vyjdou levněji.
Evropská unie nám svým způsobem diktuje, co máme jíst. Svého času byly terčem posměšků nařízení o okurkách, které měly mít předepsané rozměry. Můžeme se tomu bránit?
Pokud existuje v zemi pět institucí a ani jedna nemá pravomoc vystupovat jako partner EU, je to dost těžké. Kdyby existovala národní autorita v oblasti kontroly potravin, mohli bychom, byť jako malá země, prostřednictvím svých zástupců a eurokomisařů jednat, dávat připomínky a zdůvodnit dobré a oprávněné návrhy.
Nakažení vajec a masa v Německu měl způsobit dodavatel krmných směsí, který dal do nich namísto přírodních, průmyslové tuky. Může se to stát i u nás? Kdo kontroluje dodavatele krmných směsí?
Každý výrobce je povinen zajišťovat si vlastní analýzy, laboratorní rozbory a připravit pro orgány státního dozoru potvrzení, že produkt se shoduje s evropskými právními předpisy. Pokud jde o dioxiny, které se našly v krmivech, šlo zřejmě o vážný nedostatek nebo i o úmysl ušetřit na nich, pochybuji, že by si některý výrobce dovolil vědomě dát do krmných směsí látky, které obsahují karcinogenní složky. V Belgii dokonce v roce 1999 padla vláda, která chtěla ututlat skandál s průnikem karcinogenních látek do potravního řetězce.
Takové aféry zřejmě podnítí lidi, aby byli při nákupech potravin obezřetnější. Co bychom si vždy měli na obalu přečíst?
Odborníci na výživu výrazně prosazují, abychom jedli více ovoce a zeleniny. Při jejich nákupu si je třeba všimnout, zda byly či nebyly chemicky ošetřeny. Ale i kdybyste to na obalu nenašli, asi si všimnete, že salát dovezli z Číny nebo rajčata z Maroka. Jsou to obrovské vzdálenosti! Kontejnerový transport je dlouhý, takže je jasné, že produkty musí být chemicky ošetřené, aby ho vydržely. Pokud takové ovoce nebo zeleninu koupíte, je třeba je důkladně očistit, omýt nebo nechat před konzumací odležet ve vlažné vodě. Neumyté plody vám mohou způsobit nepříjemné alergické reakce.
Byly tlaky, aby se neuvádělo, zda je pěstována hydroponicky v roztocích, nebo klasicky v zemi. Hospodyňce se určitě líbí, že je mrkev velká, pěkná, ale taková na devadesát procent nepochází ze země. Je to velmi rychlý a ekonomicky výhodný způsob obdělávání, ale je třeba počítat i s tím, že jde většinou o geneticky modifikované produkty. U hydroponicky pěstované zeleniny zároveň stále není dořešena otázka roztoků, které se na ni používají. Roztok by měl být použit na dvě, tři úrody. Švýcarští odborníci zjistili, že pokud se použije vícekrát, mohou se v něm objevit nové typy virů a likvidace roztoků je z ekologického hlediska velmi problematická.
Osobně dám vždy přednost domácím výrobcům. Chovatel a zpracovatel je alespoň pod stálým dozorem Státní veterinární a potravinové správy a dodání do obchodu netrvá tak dlouho. K baleným, mraženým masům ze zahraničí mám menší důvěru. Nemůžu dost dobře vědět, zda maso ze zemí Jižní Ameriky doma důkladně zkontrolovali, pak ho navíc musí zamrazit na dlouhý čas, aby vydrželo cestu do Evropy, do velkoobchodů. To mohou být týdny,
měsíce. Neříkám, že jsou špatné, mohou být vynikající a zpestřit jídelníček, ale z hlediska bezpečnosti…
Občas se stává, že v obchodě nabízejí se slevou například pětidenní mléko den po lhůtě spotřeby. Můžeme si ho koupit?
Po záruce se nemá prodávat nic, takovým produktům je třeba se vyhnout! Záruční lhůty rychloobrátkového zboží jsou nastaveny nejenže na dny, ale pomalu spíše na hodiny. Pokud je zboží v obchodě den před koncem záruky a je správně skladováno, netřeba se obávat, ale zkonzumovat by se mělo hned.
Potraviny s vysokým obsahem syntetických barviv, sladidel, různých náhrad. Nevyplašte se, pokud je ve výrobku několik éček, jsou i taková, která jsou dobrá. Možná by stálo za úvahu, aby ve velkých obchodních řetězcích měli u regálů vyvěšeny informace, co které éčko znamená.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.