Migréna a její léčba u dětí

Hlava může bolet dospělé i děti. Ale když se přidruží i další příznaky jako například zvracení, může se jednat o zvlášť silnou bolest - migrénu. A ta dokáže pořádně potrápit.

Migréna, jak ji neznáme
Migréna je záchvatovitá bolest hlavy spojená s vegetativními a zřídka i pohybovými a vjemovými příznaky. Je poměrně častým dětským onemocněním. Nepleťme si však dětskou migrénu s tou, kterou známe u dospělých. Charakter obtíží u menších dětí není zcela identický s bolestmi u dospívajících, či v dospělosti. Zatímco bolest hlavy u dospělého je většinou lokalizovaná do konkrétního místa, u menších dětí má spíše difúzní charakter. Znamená to tedy, že postihuje najednou frontální i spánkovou oblast, u starších dětí bývá i ve formě hemikranie (bolest lokalizovaná na polovinu hlavy), doprovázena i brněním na obličeji a končetinách. Někdy bolest "chodí" po celé hlavě a je více tlaková než pulzující. U dětí se mohou vyskytovat i bolesti bříška a častá je nevolnost či zvracení. Doprovodnými projevy bývá také přecitlivělost na ostré světlo, hluk a výrazné vůně. Menší děti vůbec nemusí bolet hlava. Záchvat se u nich projeví cyklickým zvracením, které trvá několik hodin, ale po spánku zmizí. Vyskytují se i specifické formy dětských migrén - stavy zmatenosti, dezorientace, či ztráty rovnováhy. Tyto závažné příznaky však kromě migrény mohou signalizovat množství jiných, závažných i méně závažných onemocnění, proto není jednoduché "dobrat" se ke správné diagnóze.

Ne každou bolest hlavy můžeme nazvat migrénou
Bolesti hlavy obecně dělíme na primární (kam patří migréna a tenzní bolesti hlavy) a na sekundární, jako projev jiného onemocnění, například při sinusitidě (zánětu nosních dutin), otitidě (zánětu ucha), ale i hyper a hypotenzi (vysokém a nízkém tlaku ) či zvýšeném nitrolebním tlaku apod. Tenzní neboli primární bolesti hlavy bývají dlouhodobým problémem u dětí, které citlivěji reagují na stresové faktory (škola, zkouškové období apod). Je to nejčastější příčina bolesti hlavy u dětí. Spouštěcím faktorem bolesti je stres a s ním spojený problém, který dítě neumí samo vyřešit. Zde je důležité tyto faktory eliminovat a snažit se odlehčit domácí atmosféru.
- Sekundární bolesti hlavy jsou obvykle chronické, dlouhotrvající, někdy v jasné časové návaznosti na nějaké onemocnění. Jde o bolest hlavy například při zánětu nosních dutin, očních onemocněních, onemocněních zubů, či páteře. Klíč k problému je v tomto případě odstranění příčiny vyvolávající bolesti. "Migréna tedy tvoří jen malou část bolestí hlavy u dětí, takže nejdříve je třeba dítě řádně vyšetřit a vyloučit jiné příčiny.

Upozorní nás signály
Migréna je záchvatovitá bolest. Vzácnější je abdominální (břišní) migréna, kardiální migréna, či psychické poruchy, kdy po úvodních projevech (břišních, kardiálních, psychických) se dostavuje bolest. Jsou však známí i pacienti, u kterých jsou během celého záchvatu pouze tyto projevy.Samotnému záchvatu často předcházejí určité signály, jakými jsou například zvýšená aktivita, či naopak vyčerpanost a podrážděnost. Jakousi předzvěstí záchvatu migrény je i takzvaná aura, která se obvykle objevuje několik minut dříve, než samotná bolest hlavy. Často má formu nějaké poruchy vidění, např. výpad části zorného pole, zrakové zrakové vjemy (záblesky), ale může se vyskytnout i porucha okohybných svalů a tím okohybné poruchy a dvojité vidění. Migréna se vyskytuje buď bez aury, ale s prvotní, většinou oftalmickou aurou. Až o něco později přichází bolest, trvající většinou několik hodin.

Příznaky migrény

záchvatovitá bolest hlavy
přecitlivělost na světlo, hluk a vůně (u dětí se většinou vyskytuje pouze jeden ze tří příznaků)
nevolnost, zvracení
bolest břicha
tzv. aura (výpadky zorného pole, záblesky, dvojité vidění)
trnutí končetin, či obličeje
vyskytnout se může i průjem, zvýšené pocení
pocit žízně
zvýšená potřeba močení
slzení
otoky
zmatenost
poruchy rovnováhy

Pozor! Každý případ je individuální
Zatímco u jednoho dítěte se mohou vyskytnout všechny ze zmíněných příznaků, u druhého převládá pouze jeden či dva. Důležité je prvotní vyšetření. Jak vyplývá z uvedených příčin, bolestí hlavy je skutečně velmi mnoho, proto je nutné dítě důkladně vyšetřit. Pokud se dítě stěžuje na časté bolesti hlavy, případně je sami vysledujete, je důležité navštívit pediatra a následně specialistu - dětského neurologa. Dítě by mělo mít v první řadě vyšetřené základní krevní testy (krevní obraz, sedimentace,...).Dále by mělo absolvovat ORL a oční vyšetření, protože bolest hlavy může být i prvním projevem toho, že dítě potřebuje brýle. Co by však mělo být samozřejmostí, je neurologické vyšetření doplněné zobrazovacím vyšetřením (CT, MRI). Velkou pomocí při diagnostice je, když si rodiče zapisují výskyt bolestí. Kdy bolest začíná - v jaké denní době, jak často se vyskytuje, možné provokující faktory (nemoc, únava, stres, změny počasí), jaký charakter má bolest, kde je lokalizovaná, jak dlouho trvá a pokud podají nějaké léky, tak i jejich efekt . U části migrén sehrává úlohu i genetika, proto je důležité znát odpověď na otázku, zda se toto onemocnění vyskytuje v rodině. Známý je totiž familiární výskyt migrény. Rodiče by si měli všímat si charakteru bolesti dítě, snažit se získat o ní co nejvíce informací a v případě opakovaného výskytu neváhat s návštěvou lékaře.

Léčba migrény
Přesnou příčinu vzniku migrény neznáme. I když toto onemocnění neohrožuje život dítěte a není ani nebezpečné, může negativním způsobem ovlivnit jeho kvalitu. Proto ho není třeba podcenit. Základem léčby je dodržování správné životosprávy - eliminace stresových faktorů, úprava spánkového režimu a vyhýbání se spouštěcím faktorům pokud jsou známy. Medikamentózní léčba se řídí podle věku pacienta a podle toho, jak často jsou záchvaty. U dětí se záchvaty objevují vzácněji a jejich trvání je kratší. Po spánku bolest ve většině případů ustoupí nebo zcela zmizí. Obecně se podávají nejdříve jednorázově běžně dostupné léky s účinnou paracetamolovou nebo ibuprofenovou složkou. Při častých záchvatech se nasazuje profylaktická léčba, která má za cíl bolest hlavy minimalizovat a odstranit provázející obtíže, jako je zvracení, či napínání. Pravidelné a dlouhodobé užívání léků je vhodné pouze v případě, když jsou záchvaty příliš silné a časté (4 a vícekrát do měsíce) a na podání běžně dostupných analgetik nereagují. Obecně však odbornice radí: zkuste nejdříve dítě uložit do chladné, vyvětrané tmavé místnosti, kde bude mít dostatek klidu a pohodlí. Podejte mu lék proti bolesti a nechte dítě si odpočinout. Pokud bolest po spánku neustoupí, je potřeba nasadit jiný typ léčby. Často se však stává, že s příchodem puberty problémy ustoupí, či úplně zmizí.