První noc v novém prostředí spíme jen napůl
Jaké to je pro vás, když spíte poprvé v novém prostředí? Usnete jako doma, nebo se převalujete a nemužete pořádně "zabrat"? A víte, proč je tomu tak? Nespíme totiž celí!
Odhalení vědců
Vědcům se podařilo odhalit, že během první noci na novém místě spí pouze jedna polovina mozku. Co se děje s tou druhou? Během první noci na novém místě usne pouze pravá mozková hemisféra. Levá zůstává ve střehu. Proto se nedivte se, že se vám nedaří usnout na novém místě. Nejste v tom sami. Téměř každý, kdo se ocitne v nové pokoji a posteli v jakémkoliv hotelu, ubytovně či na návštěvě, první noc nespí.
Efekt první noci
Vědci z Brownovy univerzity zjistili, že problémy se spánkem během první noci na novém místě sahá hluboko do evoluce. Při pokusu usnout v cizím prostředí, do hluboké fáze spánku vstoupí pouze polovina mozku. Druhá hlídá, aby nás chránila před možným nebezpečím. Zajímavé však je, že se to děje jen během první noci. Od druhé noci, obě části mozku vstupují do hluboké fáze spánku současně.
Tělo se ve spánku regeneruje
Během noci procházíme čtyřmi fázemi spánku, přičemž čtvrtá je nejhlubší. Trvá přibližně 90 až 120 minut. Když fáze přejde, opět se z ní vynořujeme, abychom se do ní ponořili. Postupně se čas strávený ve čtvrté fázi zkracuje. Zatímco hluboce spíme, naše tělo prochází regenerací. To je příčina, proč se po spánku na novém místě cítíme unavení a bez energie.
Levá hemisféra nikdy nespí
Během první noci na novém místě usne pravá mozková hemisféra. Levá zůstává ve střehu. Vědci z Brownovy univerzity přirovnali tento spánek k ptákům a některým mořským savcům, které tímto způsobem běžně spí. Zatímco jedna hemisféra odpočívá, druhá je aktivní, aby tak kompenzovala nebezpečí během spánku.
