Akutní bronchitida - její příčiny, průběh a léčba

Akutní bronchitida je častým problémem v ambulanci lékaře prvního kontaktu. U dětí nepředstavuje samostatnou chorobnou jednotku, ale je součástí postižení i ostatních úseků dýchacího systému, zejména horních cest dýchacích (nosní sliznice, vedlejší nosní dutiny).

Výskyt

Vyskytuje se v každém období dětského věku. Maximum případů je v podzimních a zimních měsících. Přispívajícími faktory jsou alergie, klima, znečištění ovzduší, pasivní kouření a chronické infekce horních cest dýchacích.

Příčiny

Etiologie je v 90 - 95% virová, vzácným původcem u starších dětí jsou mikroorganismy ze skupiny mykoplasmat a chlamydií. Bakterie, často přítomné v dýchacím systému, jako jsou např. pneumokok, mají při vzniku akutní bronchitidy malý význam. Bakteriální infekce je ve většině případů druhotná a vztahuje se na sliznici primárně poškozené virovou infekcí.

Klinický obraz

Akutní bronchitida nejčastěji začíná příznaky postižení horních cest dýchacích, "rýmou", a za 3 - 4 dny se ztratí a do popředí se dostává suchý, neproduktivní kašel (vyvolaný zejména zvýšeným prokrvením a otokem dýchacích cest), který se za několik dní následkem zvýšené sekrece hlenu stává vlhkým, produktivním. Dítě začíná odkašlávat nebo hlen polyká. Zpočátku vykašlává bělavý hlen, který se při bakteriální superinfekci stává žlutozeleným. Dítě hůře dýchá, někdy udává bolest na přední straně hrudníku. Záchvaty kašle a polykání většího množství hlenů mohou vyvolat zvracení. Obvykle za 5 - 10 dnů se tvorba hlenu v průduškách zmírňuje a kašel postupně ustupuje. Častým doprovodným příznakem jsou celkové příznaky typické pro infekční onemocnění, horečka a malátnost.
Příznaky nemoci ovlivňuje věk dítěte. U kojenců a batolat je výraznější obstrukce (částečné ucpání, neprůchodnost) dýchacích cest, na níž se podílí zánětlivá složka (otok, zvýšené prokrvení a zvýšená tvorba hlenu) a funkční složka (bronchospasmus - sevření hladkého svalstva průdušek). Tuto formu zánětu průdušek označujeme jako obstrukční bronchitida. V klinickém obraze, kromě uvedených příznaků, je typické pískání při výdechu a dušnost.

Komplikace

U dětí podvyživených, imunodeficitních nebo oslabených chronickými chorobami se může akutní bronchitida komplikovat zánětem středního ucha, dutin nebo plic.

Diagnóza

Vychází z anamnézy - popis obtíží a průběhu onemocnění a z fyzikálního vyšetření - poslechový nález na plicích. V některých případech, zejména u kojenců, je třeba RTG vyšetření k vyloučení zápalu plic. Laboratorní vyšetření nám pomáhají při odlišení virové infekce od bakteriální (sedimentace červených krvinek, množství bílých krvinek, zánětlivé parametry) a také umožňují identifikovat etiologického agens, příčinu vzniku infekce.
U dětí s opakovanými atakami akutní bronchitidy by se měla vyloučit možnost anomálií dýchacího traktu, cizí tělesa, odchylky v imunitním systému, alergie a cystická fibróza, případně gastroezofageální reflux.

Léčba

Používají se obecné zásady léčby akutního onemocnění dýchacích cest u dětí. Základním požadavkem je klid na lůžku a dostatečná dávka tekutin, lehká strava. Zvlhčování vzduchu a inhalace, spolu s přijímanými tekutinami přispívají ke zředění a zkapalnění hlenů, ten se dá pak snadněji vykašlat. Při nekomplikovaném průběhu vystačíme se symptomatickou léčbou kašle, zejména s přípravky, které zkapalňují hlen v dýchacích cestách, a tím umožňují jeho snadnější vykašlávání (Mucosolvan, Ambrobene, Halixol). Kašel tlumíme (antitusiky) pouze tehdy, když je suchý, dráždivý, neproduktivní, záchvatovitý a ruší spánek dítěte. Při produktivním kašli jsou antitusika kontraindikovaná. Potlačení kašle znemožňuje vykašlání hlenů, ten pak zůstávají delší dobu v průduškách a doba léčení se prodlužuje. V případech s vyznačenou obstrukcí průdušek jsou vhodné bronchodilatancie, látky rozšiřující průdušky (Ventolin).
Pokud přetrvávají horečky, fyzikální nález a klinický stav dítěte se nezlepšuje, výsledky laboratorních vyšetření svědčí o bakteriální infekci, jsou nasazena antibiotika. Antibiotika se spíše indikují u malých dětí, hlavně kojenců. Průměrná délka podávání je 7 dní.